ZDENĚK ANDRŠT

* 5. 10. 1912 v Postupicích

TRENÉR, FUNKCIONÁŘ

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 4. 11. 2008.

Trenér mistrů Evropy 1961, předseda ústřední sekce ledního hokeje ČSTV 1961.

Mezníky kariéry

hráč 1932 Říčany, 1935 ČSK Vyšehrad, 1936 Slavia Praha (do roku 1946); trenér 1961 národní mužstvo (spolu s Vladimírem Kostkou).

„Začínal jsem ve studentském proužku na říčanském rybníku pod hradem,“ vyprávěl zhruba před půl stoletím tehdejší předseda ústřední sekce, dobového ekvivalentu hokejového svazu. „Získali jsme odřezky z pily a vyrobili jsme z nich solidní hrazení. Za rok už jsme hráli v mistrovství pražské župy. Zkušenosti jsme lovili z přátelských styků se Zbraslaví, od slávistů, kteří se zabydleli na jevanském rybníku, a někdy jsme si zajeli až na táborský Jordán. Jak jsme si opatřovali hráčské rekvizity a hradili cestovní výdaje? Z vlastní kapsy a ze vstupného. Několik z nás, pravda, se dostalo až do takzvaného druhého výběru… ale k nějaké reprezentační příležitosti to ne, to byla cesta zarubaná.“

Vysokoškolák a pozdější doktor práv Zdeněk Andršt býval zdatný střední útočník. Mistrovství pražské župy bylo v předligové éře nejkvalitnější soutěží v republice, vždyť v něm pravidelně hrávala i obě „S“ a dokonce LTC. Pro superklub s bohatým mezinárodním programem byla účast ve svazové soutěži povinností, která se obejít nedala – a pro ty ostatní možnost zahrát si proti Malečkovi, Tožičkovi a spol. velkým svátkem. Ke cti tehdy nesmírně populárního Pepy Malečka je třeba říci, že se účasti v župním mistrovství bez vážných důvodů zpravidla nevyhýbal.

V polovině třicátých let vedl ještě Zdeněk Andršt první útok říčanského SSC, ale potom mu stejnou možnost nabídl ČSK Vyšehrad a na prahu premiérového ligového ročníku 1936 – 1937 posílil Slavii. Zahrál si i první ligové derby „S“, v němž byla Slavia ukrutně bita 0:8. Nebylo divu. Sparta sice nemohla konkurovat samovládcům z LTC, ale o její druhé pozici nikdo nepochyboval. Slavia s ní ještě nedlouho předtím držela krok, ale ekonomicky se zakrvácela angažováním dvou Kanaďanů a z následků se pak nevzpamatovala desítky let. Už v té době začal hráč Andršt čile funkcionařit a našel v tom své životní poslání. Po letech činnosti v klubech – v Říčanech, Slavii, v Příbrami, v územních orgánech svazu – se stal členem a později předsedou ústřední trenérské rady.

Ve středu 25. ledna 1961 po utkání Slovan Bratislava – Sparta, ve kterém sledoval několik kandidátů reprezentace, sedl trenér národního mužstva Eduard Farda do auta ke zpáteční cestě do Brna. Škodovka se na noční silnici střetla s nákladní tatrou, která v zatáčce vyjela do protisměru. Spolujezdec utrpěl vcelku lehká zranění, ale trenér zemřel při převozu do nemocnice. Do zahájení světového šampionátu zbývalo zhruba pět týdnů…

Souhrou nepříznivých událostí bylo mužstvo oslabeno nejméně o půl tuctu ostřílených aktérů světových soutěží. Teď je tragická událost připravila také o trenéra! Do zahájení světového šampionátu zbývalo zhruba pět týdnů… Kde sehnat narychlo nového kouče pro tým, v jehož úspěch už tak nikdo nevěřil? Navíc bylo třeba jednat okamžitě. Předseda trenérské rady se rozhodl, že vezme všechnu odpovědnost na sebe. Dosud nikdy nevedl tým na takové úrovni – a teď se bez zaváhání ujal reprezentace. O spolupráci požádal předsedu metodické komise Vladimíra Kostku a nebyl odmítnut.

Zkraje poslední třetiny zahajovacího střetnutí s Finy vedlo jejich mužstvo stále o jedinou branku. Pak přišla gólová smršť až na 6:0. Trenéři se rozhodli neměnit úspěšnou sestavu, a protože následovala i další vítězství, celý šampionát odehrálo čtrnáct mužů, kteří nastoupili do prvního zápasu.

Podceňovaný soubor se vrátil domů s jedním z největších úspěchů dosavadní historie: jen jednou předtím prošel světovou soutěží neporažen – roku 1948 ve Svatém Mořici.

Ještě téhož roku byl jeho trenér postaven do čela hokejového svazu a jeho činnost pak řídil plných devatenáct let!