MILAN NOVÝ

* 23. 9. 1951 na Kladně

STŘEDNÍ ÚTOČNÍK

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 4. 11. 2008.

Mistr světa a Evropy 1976 a 1977, stříbro ze ZOH 1976; účastník dalších ZOH 1980 a MS 1975, 1978, 1979, 1981 a 1982; člen Klubu hokejových střelců (555 gólů), držitel Zlaté hokejky 1977, 1981 a 1982.

V národním týmu

211 utkání, poprvé 9. 9. 1971 v Helsinkách přátelsky proti Finsku (7:1), naposledy 29. 4. 1982 v Helsinkách na MS proti SSSR (0:0); 120 gólů (46 ve světových soutěžích), první v uvedeném premiérovém utkání, poslední 19.4. 1982 v Tampere na MS proti USA (6:0).

V lize

633 utkání a 470 gólů v letech 1969 – 1989. Mistrovské tituly 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1980; král ligových střelců 1973 (39 gólů), 1975 (45), 1976 (32) a 1977 (59).

Mezníky kariéry

1963 Kladno, 1972 Dukla Jihlava, 1974 Kladno, 1982 Washington Capitals, 1983 Zürcher SC, 1985 Wiener EV, 1987 – 1989 Kladno.

A zase jeden příběh, který začal na rybníce; ten, na kterém se poprvé postavil na dětské brusličky šestiletý Milánek Nový z Kamenných Žehrovic, se jmenoval Záplavy. S přibývajícím časem bylo stále zřejmější, že kloučkovi hokej učaroval. Co s tím? V rodině žádný sportovec nebyl – ačkoli přece: jeden strejda hrál fotbal. A hlavně měl v zaměstnání kolegu, který se staral o kladenskou hokejovou drobotinu. Takže v devíti letech dovedli Milana na zimní stadion do přípravky. Ti o něco starší se na nováčka zpočátku drobet vytahovali, ale dlouho jim to nevydrželo; stačilo pár tréninků a přípravka měla rázem novou hvězdičku. Rok od roku bylo pak nepochybnější, že tady roste hokejista o pánaboha. V sezoně 1968 – 69 došlo na jeho křest v ligovém souboru. Talentovaný junior si zahrál prvních sedm zápasů a dal v nich dva góly.

O dvě sezony později už Kladno mělo elitní pětku, ve které v obraně hráli František Pospíšil s Jaroslavem Vinšem a centr Milan Nový měl na křídlech Eduarda Nováka a Lubomíra Bauera. Po zaoceánském vzoru se i v naší lize poprvé hrálo play off. Mělo dva šestigólové střelce: Václava Nedomanského – a Milana Nového alias „Balíka“. Honosná přezdívka to věru nebyla. Milanovi se zprvu krutě nelíbila, ale vymyslel ji sám kapitán Pospíšil alias „Pospec“. Byly důležitější věci – třeba když šikovný centr na podzim poprvé nastoupil k mezistátnímu utkání.

Na vojně v jihlavské Dukle mu Jaroslav Holík poradil, ať nabírá sílu běháním ve vestě se závažími. Shledal, že je to dobrý nápad, ale řekl si, že to chce ještě něco navíc. Když se po dvou letech i se svým vojenským druhem Frantou Kaberlem vrátil na Kladno, vymyslel si ocelové puky. Nejprve až příliš těžké; trvalo nějaký čas, než objevil tu pravou váhu. Na dvorku pak těmi vražednými projektily ostřeloval cvičnou branku. Když pak v zápasech vypaloval skutečný puk, dával mu takovou razanci, že z toho šla všem hlava kolem. Takovou ďábelskou ránu by přece měl mít jinačí chasník, než tenhle sporý, ale pomenší chlapík. Cvičné puky fungovaly náramně!

S Edou Novákem vytvořil výtečnou útočnou dvojici. S „Pospecem“ a „Kabelkou“ – Kaberlem v zádech měli lví podíl na tom, že Kladno se po letech zase stalo lídrem ligy. A už ne jen na jednu sezonu! Roku 1976 byli v týmu mistrů světa z Katovic všichni čtyři vyjmenovaní Kladeňáci, na zářijovém Kanadském poháru z nich chyběl jen Novák. Milan v turnaji nastřílel pět gólů. To už v konkurenci, jakou svět do té doby neviděl, něco znamenalo. Gól z boje o prvenství v základní skupině s Kanaďany neměl parametry, na jaké byl elitní odstřelovač zvyklý, zato byl po čertech chytrý a pohotový – a hlavně jediný v celé utkání a tedy vítězný. Popsán je na sousední straně. Zpečetil, o co se nejvíce postaral neuvěřitelný výkon Vlada Dzurilly v brance.

A Milan dál tvrdými, přesnými a dokonale načasovanými střelami rozdával góly jak na běžícím pásu. Když přišel čas, vydal se také za oceán, aby zkusil štěstí v týmu Washington Capitals. Na nováčka NHL si vedl až nečekaně dobře: 73 zápasů v základní části, 2 v play off, 18 gólů a 30 asistencí – je to málo? Ale nelíbilo se mu tam a po roce se vrátil do Evropy. Po dvakrát dvou letech ve Švýcarsku a ve Vídni si ještě dva roky zahrál domácí ligu. A byl to stále ten starý dobrý „Balík“. V sezoně první 1987– 88 si do svých dlouhodobých statistik připsal 24 gólů a 29 přihrávek, rok poté ještě 15 a 19. To už jeho někdejší křídelní útočník Eda Novák stál na střídačce jako trenér. A v obraně sice hrál František Pospíšil, jenomže to byl – syn jeho někdejšího skvělého nahrávače…

Dnes je někdejší kladenský čarostřelec úspěšným podnikatelem. A také zakladatelem Nadace Milana Nového Caps 76 na pomoc bývalým hokejistům, kteří se ocitli v životní nouzi.