* 16. 3. 1918 v Praze
OBRÁNCE
Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 6. 5. 2010.
Mistr světa 1947 a 1949, stříbrná medaile ze ZOH 1948, mistr Evropy 1947, 1948 a 1949, účastník dalších MS v letech 1938 a 1939.
42 utkání, 5 gólů; poprvé 12. 1. 1939 v Praze v utkání s Kanadou (0:3), naposledy 11. 12. 1949 ve Stockholmu proti Švédsku (0:5); 5 gólů, první 15. 2. 1947 v Praze na MS (Rumunsko, 23:1), poslední 9. 12. 1949 ve Stockholmu (Švédsko, 5:3).
87 utkání v letech 1937 – 1953, 15 gólů; mistrovské tituly 1940, 1942, 1943, 1944, 1946, 1947, 1948 a 1949.
1933 LTC Žižkov, 1936 Slavia Praha, 1937 Sparta Praha, 1939 LTC Praha (později pod vnucenými názvy Zdar LTC, OD Praha a Tatra Smíchov), 1953 – 54 hrající trenér Slovan Vysoké Tatry, 1955 trenér Konstruktiva Praha, 1956 Spartak Hradec Králové, později práce s mládeží v Praze.
Vysoký, statný, tvrdý a do krajnosti obětavý a odolný hráč byl naším prvním obráncem zaoceánského střihu: výborně bruslil, v defenzivě uplatňoval patřičný důraz a rád vyrážel k útočným výpadům. Hokej hrál od malička, ale závodně až v dorosteneckém věku: když nastoupil v týmu svého gymnázia proti LTC Žižkov a pořádně proháněl „opravdové“ hokejisty, přemluvili ho, aby se k nim dal. Do Slavie se zapsal nejprve jako atlet, zkoušel štěstí v koulařském i diskařském kruhu; až později do klubu ohlásil i hokejový přestup. V červenobílém dresu debutoval v premiérovém ročníku ligy. Když Slavia sestoupila, sáhla po něm Sparta.
Příkladný bojovník, ale i dobrý duch každého týmu, ve kterém působil, měl velký smysl pro humor. Ve Spartě vytvořil s Oldřichem Hurychem dvojici ledních komiků, která o přestávkách zápasů mimo rámec oficiálního programu obveselovala diváky bruslařskými groteskami. Jejich vystoupení měla ohromný úspěch nejen na Štvanici a při zájezdech na venkov, ale i na sparťanském turné do Belgie a Holandska. První z jeho přezdívek, „Zrzavej Dan“, se zrodila ve Spartě, „Mac“ (čti Mek) mu začali říkat v LTC. Obě oslovení měla původ v sešitových westernech.
Členem národního mužstva byl už na MS 1938, ale v turnaji si nezahrál; na debut si musel počkat až do následující sezony. Když se v nacistickém protektorátu zkraje roku 1940 národní mužstvo utkalo v Praze s výběrem Hitlerovy říše (což v té době znamenalo kombinaci nejlepších německých a rakouských hokejistů), přispěl k bouřlivě oslavované výhře 5:1 s takovým nasazením, že se ze svých tvrdých zákroků musel zodpovídat při výslechu na gestapu…
Nedlouho po přestupu do LTC vytvořil ideální dvojici s Vilibaldem Šťovíkem, který mu při jeho nájezdech do soupeřova obranného pásma kryl záda. Když se po osvobození hledala první obrana pro národní mužstvo, nebylo o čem přemýšlet. Trousílkova tvrdost záhy došla evropské proslulosti, k níž velkou měrou přispěl i bodyček s nechtěnými následky z MS 1947, zvěčněný filmovým týdeníkem: drobný švýcarský útočník Otto Schubiger po Trousílkově regulérním zákroku proletěl pár metrů vzduchem a pár dní si pobyl v nemocnici.
Po triumfu v pražském šampionátu se Trousílkovi rok poté v olympijském Svatém Mořici tolik nedařilo. S reprezentací se však vskutku nezapomenutelně rozloučil na MS 1949 ve Stockholmu, to už bez dlouholetého spoluhráče v obraně. Po Šťovíkově tragické smrti na podzim roku 1948 se jeho partnerem stal Přemysl Hajný, rovněž kmenový hráč klubu, který ale právě nastoupil vojenskou základní službu v ATK. V prvním klání ve finálové skupině, k němuž se váže i citát této dvoustrany, Kanaďané od úvodního buly vyrukovali na náš tým s nepřetržitou serií extrémně tvrdých a hrubých zákroků. Prim v zastrašování hrál obrovitý Don Stanley. Trousílek se mu bez zaváhání postavil, drtivý střet ustál a zápas dohrál. Tehdy ho karikaturista Otakar Mašek nakreslil se širočinou přes rameno, a postaral se mu tak o novinářský přídomek „Dřevorubec“ nebo také „Drvoštěp“. Pro spoluhráče byl však obránce, který by od minuty mohl na filmovém plátně ztělesnit skotského horala (díky ryšavé kštici i v barvě), i nadále „Mac“.
Doma v dalším průběhu turnaje nikdo nevěděl, že statečný obránce nastupuje s hrudníkem staženým náplastmi. Až po závěrečné výhře nad Švédy vyšlo najevo, že nejdůležitější zápasy absolvoval s nalomenými žebry…