BOHUSLAV ŠŤASTNÝ

English

* 23. 4. 1949 v Chotěboři

LEVÉ KŘÍDLO

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 6. 5. 2010.

Mistr světa 1972 a 1976, držitel stříbrné medaile ze ZOH 1976, mistr Evropy 1971, 1972 a 1973, účastník ZOH 1972 a dalších MS 1971, 1973, 1974 a 1975; člen Klubu hokejových střelců (314 gólů).

V národním týmu

188 utkání, poprvé 12. 3. 1969 v Pardubicích proti USA (6:1, reprezentací bylo pověřeno B-mužstvo), naposledy 16. 4. 1977 v Praze proti Kanadě (7:2); 73 gólů, (32 ve svět. soutěžích), první v uvedeném premiérovém utkání, poslední 11. 12. 1976 v Praze přátelsky proti Švédsku (1:3).

V lize

545 utkání v letech 1967 –1981, 255 gólů; mistrovský titul 1973.

Mezníky kariéry

1964 PS Pardubice, 1967 Tesla Pardubice, 1981 Kaufberen, 1985 Pardubice vedoucí mužstva, trenér 1990 Landsberg – mládež (do roku 1993).



Vyrostl v Pukšicích u Chotěboře a až do odchodu ze základní školy znal jenom klukovský hokej na rybníku.V učilišti Pozemních staveb v Pardubicích měli dobrý dorost a tak jednou z prvních otázek, které položili každému novému učni, bylo, zda hraje hokej. Bohouš směle prohlásil, že ano. V přijímacím testu poznali, že je sice naprostý samorost – ale mimořádně talentovaný a učenlivý. Po čase po něm sáhla ligová Tesla. Rychle vytvořil s Vladimírem Martincem dvojici, o které se ještě dlouho budou vyprávět legendy.

Stali se z nich velcí kamarádi. Je známo, že to pro vytvoření dokonalé útočné dvojice není nutné, viz klasický příklad Vladimíra Zábrodského a Stanislava Konopáska. Ale platí i to, že na škodu perfektní součinnosti takové kamarádství být nemůže. „Dopodrobna znám Vláďovo hokejové myšlení, vím téměř jistě dopředu, co v které situaci udělá – a on to ví o mně,“ řekl „Bogas“ Šťastný v jednom rozhovoru. Kromě ohromného porozumění, s kterým si stále častěji a stále rafinovaněji vyměňovali puk a soupeři ho nepůjčili, je dala dohromady – jak to říci? – i jistá rezervovanost k letním galejím, ve kterých se nabírají síly pro sezonu na ledě. Prostě dva „Italové“... Ještě víc je sblížilo, když v národním mužstvu zpočátku spolu tahali „mrtvoly“, jak se říká balíkům hokejek, jejichž dopravu mají v každém týmu na starosti ti nejmladší.

Pak přišel rok 1970, ligový zápas s Litvínovem – a zranění levého ramene, které přibrzdilo „Bogasův“ výkonnostní růst a způsobilo, že si místo v národním mužstvu našel až s jistým zpožděním po svém spoluhráči. Na led se sice vrátil už po třech týdnech, ale rychle vyšlo najevo, že tak jednoduché to nebude. Zranění se stále obnovovalo, až roku 1971 – právě v den svých narozenin – podstoupil operaci. Následovaly dva měsíce rekonvalescence a potom pomalu, pomaličku opatrný trénink s postupným přidáváním zatížení. Když se vrátil na ligový led, tvrdým soubojům se přes ten nepříjemný zážitek nevyhýbal. „Kdo se bojí, nemůže dnes hokej hrát.“ řekl a v zápasech do toho šel znovu naplno. Jen se naučil v mezích možností nastavovat nárazům spíše pravou polovinu těla.

Jako levé křídlo měl náročné defenzivní úkoly a plnil je svědomitě a obětavě. I tak se co chvíli objevil u branky soupeře a vždy to pro ni znemanalo velké nebezpečí. Důležité góly střílel i v play off ligy 1972 – 1973, ve kterém Pardubičtí vyválčili svůj první mistrovský titul. To už byl mistrem světa. A zlatá sezona „perníkářů“ začala památným pražským utkáním národního mužstva, ve kterém s „Marcellem“ nemohli chybět. Se soupeřem, jaký se tu do té doby nikdy nepředstavil: elitním výběrem NHL. Než si naši vyzkoušeli, že ti bájní Kanaďané v čele s Philem Espositem jsou také jen lidé z masa kostí, prohrávali po první třetině už 0:2. Pak se ale do javorových listů pustili! Ve 30. minutě to byl právě „Bogas“, kdo dal tomu souboru superhvězd první český gól!

„Když nemůže někdy v noci usnout, zdají se mu zápasy, které už odehrál,“ napsal o něm Stadion. „Tenhle se mu zdává taky a pořád se vidí, jak číhá před Drydenovou brankou, jak mu Bubla přihrává a on posílá černý blesk k levé tyčce. A pak se mu taky zdává gól, který dal v roce 1971 v Ženevě. Rozhodl o tom, kdo bude mistrem Evropy…“ Náš tým vedl v rozhodujícím zápase o jediný gól a nápor Rusů od minuty k minutě sílil. Holeček v brance se překonával, ale i tak bylo všem na střídačce úzko. „I jemu, když na něho trenér Pitner mávl, aby šel spolu s Martincem a Novákem na led. Jen nedostat blbě gól, říkali si všichni tři a na zádech je z toho pořádně mrazilo.“ A pak ti dva Rusům ujeli! „Martinec, který by uměl s hokejkou snad i paličkovat nejjemnější krajku, vymyslel takové kouzlo, že Šťastný byl s pukem najednou úplně sám před brankářem. Červená klec se mu tenkrát zdála strašně malinká, ale gól přece jen dal!“



TipSport Pilsner Komerční banka Generali Česká pojišťovna Škoda Kaufland ČT Sport Impuls Hokej.cz BPA Český hokej DrWitt Sencor CCM Hlavní město Praha