MARTIN STRAKA

English

* 3. 9. 1972 v Plzni

ÚTOČNÍK

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 4. 11. 2008.

Držitel zlaté medaile ze ZOH 1998, mistr světa 2005, účastník ZOH 2006 a MS 1993, 2003 a 2004.

V národním týmu

mužstvu 76 utkání, poprvé 30. 1. 1992 ve Stockholmu na turnaji proti SNS, býv. SSSR (0:2), naposledy 4. 11. 1908 v Praze přátelsky proti Slovensku (7:0); 76 gólů, první 18. 4. 1992 v Oslu přátelsky proti Norsku 8:1 (skóroval dvakrát), poslední 25. 2. 2006 v Turínu na ZOH proti Rusku (3:0).

V lize

474 utkání v obdobích 1989 – 1992, 1994 – 9, 2004 – 05 a 2008 – 2013, zatím 298 gólů; mistrovský titul 2013.

Mezníky kariéry

Plzeň, 1992 Pittsburgh Penguins, 1994 Plzeň, 1995 Ottawa Senators, 1996 Florida Panthers, 1997 Pittsburgh Penguins, 2003 Los Angeles Kings, 2004 Plzeň, 2005 New York Rangers, 2008 Plzeň.



Byla by to krásná pohádka, kdyby to nebyla čistá pravda. Finále extraligy 2012 – 13 svedlo silné soupeře. Po šesti utkáních měly obě strany po třech vítězstvích. Rozhodnout muselo sedmé klání ve Zlíně. Ustálené sportovní kliše rádo připomíná výhodu domácího prostředí – kdyby ovšem platila i v hokejovém play off. To má své zákonitosti. Třeba tu, že v bouřlivé atmosféře se hostům lépe daří krotit emoce. Také v této sérii domácí už čtyřikrát zůstali na štítě. A jak se vteřinová ručička časomíry neúprosně sunula ke konci dvacáté minuty závěrečného dějství velikého dramatu, vše nasvědčovalo, že Plzeň může uhájit jednogólový náskok. Necelých deset sekund před koncem však střela zlínského Filipa Čecha prosvištěla do plzeňské branky! Vyrovnáno na 3:3! Finále se na nájezdy nehraje, zlatý gól musí padnout ze hry. Za zámoří jsou známé legendy o několikahodinových zápasech, ze kterých už byli groggy i diváci. Ve Zlíně se hrálo „jen“ 96 minut a 15 sekund. Potom padl z akce dvou nejlepších Plzeňanů gól, kterým se Západočeši poprvé v historii stali mistry země!

A to už jsme oběma nohama v pohádce. Autorem veledůležitého gólu byl šikovný český Honza, který se v tomto příběhu jmenuje Martin. Neví se, zda si před mnoha lety vzal na cestu přes Atlantik raneček buchet. Za to je všeobecně známo, že mu tenkrát bylo rovných dvacet, v lize už nějaký čas parádně motal hlavy daleko protřelejším borcům a střílel pěkné góly. A že když se po dlouhých letech vrátil z vandru, penězi vydělanými v NHL (kde se rozhodně neztratil, jen se mu tam nelíbilo zase až tolik, aby kvůli tomu všechno skousl) pomohl plzeňskému hokeji na nohy. Stal se většinovým majitelem klubu, ale zároveň zůstal lídrem týmu (a je jím stále). Dál hrál a střílel góly a našel si k tomu ideálního pomocníka v Janu Kovářovi. Co „Stračena“ s „Kovym“ vyváděli se soupeři modrobílých v extraligovém ročníku 2012 – 13, to právem patří do zlaté knihy mistrovské soutěže. Martin byl vždycky skvělý bruslař, rychlý a obratný. Jak ale ve svých čtyřiceti letech létal po ledě během toho plzeňského vítězného tažení, to se snad ani popsat nedá. V úžasné pohodě kouzlil své neuvěřitelné kličky na malém prostoru, vysílal všemi směry nečekané mazané přihrávky a neomylně trefoval právě ta místečka v brance, která neměli brankáři pokrytá. A k tomu v každém střetnutí vykonal horu práce v defenzivě! Jeho účet tohle všechno vyjádřit nedovede, přesto však stojí za prohlédnutí: v základní soutěži 47 utkání, 15 gólů a 39 asistencí, v play off 20 zápasů, 8 gólů a 12 přihrávek. Klobouk dolů!

Ani v NHL se tehdy netratil. Tam si sice potrpí na hřmotnější borce, ale brzy přišli na to, že jeho intuice, soustředěná pozornost, které nic neunikne a lstivost hodná siouxského náčelníka mají také hodně co do sebe. Navíc „Stračena“ přes svou nenápadnou postavu rozhodně není z porcelánu. Když na to přijde, dovede se bít stejně jako zaoceánští ranaři. Jenže doma je doma.

Jak je patrné už z citátu na sousední stránce, strašně vždycky toužil po titulu mistra světa. Na zlato z Nagana je samozřejmě pyšný, ale ztracená vídeňská šance ho mrzela dlouho. Už nemusí. Roku 2004 se mu podařilo být volný a fit pro pražské mistrovství v nové vysočanské hale, jenže klopýtnutí o Američany ve čtvrtfinále tehdy krutě zmařilo všechny naše naděje. Když se napřesrok nový šampionát hrál ve Vídni, byla právě v NHL výluka, Martin hrál doma v Plzni a mohl tedy přijmout nominaci. V útoku s Martinem Ručinským a Petrem Sýkorou na křídlech dal jeden gól Slovákům, druhý Bělorusům, třetí v semifinále Švédům – a zlato z mistrovství světa má od té doby doma. Pohádka ostatně ještě neskončila. Ve chvíli, kdy šla tato kniha do tisku, Martin Straka se po operaci kolene vrátil na led a začal znovu sbírat extraligové branky a body.


PARTNEŘI:

BPA CCM Coca Cola ČSLH ČT Impuls Pilsner Sencor Škoda Sport TipSport Generali Hlavní město Praha

PODĚKOVÁNÍ:

CHP Muzeum Historie Galerie Harfa CSLH IIHF Hokej.cz

Síň slávy Českého hokeje
Všechna práva vyhrazena © 2015

Webcreative.cz © 2015
Redakční systém mCMS