KAREL HROMÁDKA

English

* 23. 5. 1905

† 27. 11. 1966

LEVÉ KŘÍDLO, OBRÁNCE

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 6. 5. 2010.

Mistr Evropy 1929 a 1933, dále účastník OH-MS 1928, MS 1930, 1931, 1933, 1934, 1935, ZOH-MS 1936, ME 1932.

V národním týmu

54 utkání, poprvé 11. 2. 1928 ve Svatém Mořici na ZOH-MS proti Švédsku (0:3), naposledy 13. 2. 1936 v Garmisch-Partenkirchenu na ZOH-MS proti Švédsku (4:1); 16 gólů (10 ve světových soutěžích), první 13. 2. 1928 ve Svatém Mořici na ZOH-MS proti Polsku (3:2), poslední 21. 1. 1935 v Davosu na MS proti Belgii (22:0, skóroval třikrát).

Mezníky kariéry

HOVS Praha (Vysokoškolský sport), 1927 LTC Praha, 1936 hrající trenér SK Podolí.



Když Jaromír Citta na sklonku roku 1927 dával dohromady soubor LTC, zalovil i ve Vysokoškolském sportu. Tak se spolu s brankářem Vojtěchem Šimkem, který měl krýt záda Janu Pekovi, stal hráčem příštího dlouholetého hegemona našeho hokeje také urostlý a tvrdý Karel Hromádka, student techniky. Postavili ho na levé křídlo vedle exsparťanů Malečka a Tožičky – a rázem tu bylo trio, které se pak na léta stalo elitním útokem reprezentace. Pár týdnů po prvním vystoupení v červenožlutém dresu LTC už byl „Hromada“ ve výpravě na olympijský turnaj ve Svatém Mořici. V základní skupině naši padli na Švédy a Poláky a porážka od Seveřanů hned v prvním utkání zmařila naděje na postup. Mužstvo působilo mátožně; zejména Maleček pak dostal v pražských novinách co proto. Hledání omluvy nanicovatých výkonů v jakési tajemné „horské horečce“ bylo odmítáno s posupnou ironií. Co tehdy kdo věděl o potřebné aklimatizaci ve vysokohorském prostředí? Naši přicestovali do Alp až bezprostředně před kláním se Švédy, příštími mistry Evropy. „Když již bylo známo vylosování, mělo být zařízeno, aby se naše mužstvo mohlo aspoň týden aklimatizovat,“ napsal v brněnském Sportu Ondřej Sekora, duchovní otec Ferdy Mravence. Ale kdo chce psa bít…

Hromádka tehdy patřil k těm, kteří si i přes ztížené podmínky své odvedli. A tak tomu bylo i v dalších letech. Roku 1933 na prvním světovém šampionátu, který se kdy hrál v Praze, nejprve dvěma góly Rakušanům (2:1) zajistil našemu týmu prvenství v základní skupině. A když jsme se s nimi znovu střetli o třetí místo a pohár evropských šampionů, poslal Malečkovi dvě gólové přihrávky (2:0). Pepa to v citované ukázce maličko popletl. Memoáry se zrodily za oceánem, bez možnosti ověřit fakta; rakouskou branku toho dne nehájil Herman Weiss, nýbrž Otto Amenth. Jinak vše sedí, obě akce byly v té době nejednou podrobně popsány.

Jedno ani při této slavnostní příležitosti zamlčet nelze: V sezoně 1931 – 32 už měl být v plném provozu Zimní stadion na Štvanici, ale dostavba stále vázla, po mrazech ani památky, a tak přední kluby jak mohly, jezdily hrát a trénovat do Vídně. Při jednom takovém střetnutí se Hromádka srazil s Kurtem Stuchlym, utržil tvrdou ránu, v okamžiku ztráty sebeovládání se ohnal holí a trefil do hlavy nevinného – ještě ke všemu miláčka vídeňského publika Hanse Tatzera! Rozzuření diváci vtrhli na led, Pražanům se podařilo uniknout do šatny a zabarikádovat se až do příjezdu policie. Hráč i klub se samozřejmě omluvili, ale pořádnému skandálu už to zabránit nemohlo, našemu hokeji hrozil mezinárodní bojkot. Jak to někdy chodívá, byly ve hře i jiné zájmy než pouhé volání po spravedlnosti… Hromádku incident dlouho nesmírně mrzel, byl to tvrdý bojovník, ale fair. Ulevilo se mu, až když si na turnaji v Tatrách s Tatzerem podali ruce – do smrti dobří…

V sezoně 1934 – 35 se na levé křídlo prvního útoku posunul vždy pohotový střelec Oldřich Kučera a Hromádka se stáhl do obrany. Byla to prospěšná rošáda, s „Davidem“ Pušbauerem vytvořil výtečnou dvojici. Když pak Karel v jedenatřiceti letech skončil v národním mužstvu i v LTC, ujal se vedení týmu v pražském Podolí. Byli to pozemkáři, „kanada“ jim do té doby sloužila hlavně jako ideální zimní příprava. Hrající kouč s bohatými mezinárodními zkušenostmi však z dobré party postupně vykoval tým, který roku 1942 postoupil do ligy a pod jeho vedením v ní hrál až do svého zániku v roce 1948. Mezi Podolskými, kteří nedlouho po únorových událostech odešli do emigrace, byl i Karel Hromádka.


PARTNEŘI:

BPA CCM Coca Cola ČSLH ČT Impuls Pilsner Sencor Škoda Sport TipSport Generali Hlavní město Praha

PODĚKOVÁNÍ:

CHP Muzeum Historie Galerie Harfa CSLH IIHF Hokej.cz

Síň slávy Českého hokeje
Všechna práva vyhrazena © 2015

Webcreative.cz © 2015
Redakční systém mCMS