BRONISLAV DANDA

English

* 10. 1. 1930 v Hradci Králové

† 31. 12. 2015

STŘEDNÍ ÚTOČNÍK, LEVÉ KŘÍDLO

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 6. 5. 2010.

Člen Klubu hokejových střelců – 257 gólů. Účastník ZOH-MS 1952, 1956 a 1960 a dalších světových šampionátů 1953, 1954 a 1956.

V národním týmu

80 utkání, poprvé 14. 12. 1950 v Praze v utkání proti Finsku (8:2), naposledy 20. 11. 1960 v Praze proti Švédsku (1:3); 45 gólů (22 ve svět. soutěžích), první ve výše uvedeném utkání proti Finsku (2 branky), naposledy v Cortině d’Ampezzo 29. 1. 1956 na ZOH-MS proti Polsku (8:3).

V lize

358 utkání v letech 1950 – 1967, 210 gólů; mistr. tituly 1955, 1956, 1957, 1958, 1960, 1961, 1962, 1963, 1964, 1965 a 1966.

Mezníky kariéry

1944 Rapid Pardubice, 1949 po fúzi Slavia Pardubice, 1951 Zbrojovka Brno, 1954 Rudá hvězda / ZKL / Zetor Brno (do roku 1967), 1968 Auronso di Cadore (Itálie, do roku 1969).



Patřil k těm, kteří svým vpádem na velkou scénu potvrdili platnost zákona o zachování energie: právě v době, kdy několik skvělých borců skončilo na základě vylhaných obvinění za mřížemi, objevil se v novém ročníku 1950 – 51 v lize dvacetiletý kudrnatý mládenec, který svou rychlostí a skvělým ovládáním puku přiváděl obránce k zoufalství.

Nováčci z Pardubic v prvních dvou utkáních pokořili ostřílené matadory z Bratislavy a z Českých Budějovic (ty druhé dokonce na jejich ledě) vždy stejným skóre 8:2 – a Danda nastřílel oběma soupeřům po třech gólech! Který novic se kdy v nejvyšší domácí soutěži představil s takovou aureolou? Další dva zápasy Pardubičtí pro změnu vysoko prohráli, ale když hned potom přišla první mezistátní utkání rekonstruovaného národního mužstva, Danda v nich vedl druhý útok, tehdy se sparťanem Rejmanem a českobudějovickým Bílkem na křídlech. V Praze proti Finsku dal svůj první reprezentační gól a potom v Brně dokonce dva. Od té doby byl stálým členem mužstva.

Po famózním vstupu „perníkářů“ do soutěže už převažovalo trápení, od sestupu je zachránilo jen rozšíření soutěže. Na nejlepšího borce se rozpoutal hotový hon. Zajímal se o něho kdekdo, nakonec byl nejúspěšnější trenér Zbrojovky Eduard Farda, který nenechal nic náhodě. Dokonce za ním několikrát přijel do Pardubic a číhal na něho před domem! A tak na první ze svých tří olympijských turnajů Broněk už do Oslo cestoval jako Brňan, kterým je dodnes. Zpočátku hrál centra, v lize i za národní mužstvo, kde ve druhé reprezentační sezoně vytvořil s Vlastou Bubníkem a Mílou Charouzdem první útok. Časem se posunul na levé křídlo.

Ligová rivalita Zbrojovky a Králova Pole – v hokeji stejně jako ve fotbalu – vzrušovala oba fandovské tábory, ale tříštila síly. Úsilí směřující k tomu, aby se Brno mohlo zejména v hokeji postavit hlavnímu městu, to vypjaté soupeření spíše brzdilo. Bubníka z „Kénigu“ a zbrojováckého Dandu, kteří rychle našli společnou hokejovou řeč v národním mužstvu, na jeho zájezdech nejednou napadlo, jaké by to bylo, kdyby brněnská esa táhla za jeden provaz. Ta myšlenka sílila i mezi rozumnými fanoušky. Doba však měla svá úskalí. Reorganizace z roku 1953 rozvrátila strukturu sportovního hnutí v Československu a ještě více ji s neuvěřitelnou tupostí přiblížila sovětskému vzoru. Zahemžilo se všemožnými Spartaky, Dynamy a Lokomotivami, hlavně však byly nestoudně protežovány kluby ozbrojených složek, armády a bezpečnosti. A protože právě v takové atmosféře dozrála myšlenka na vytvoření silného klubu, schopného soustředěním nejlepších brněnských hokejistů ohrozit hegemonii Prahy, byli nejen oni, ale i fotbalisté (shodou okolností v řadě případů jedni a titíž borci), soustředěni v Rudé hvězdě. Valné většině fanoušků se zkraje nelíbil ani organizační rámec, ani jméno klubu, ale výsledky i hra jim dělaly náramně dobře. I proto si časem pro něj vymysleli láskyplnou přezdívku „Kometa.“ Ujala se tak, že se posléze proměnila v oficiální název klubu. Jeho hvězdy se staly miláčky města. A hráč s číslem 6 mezi nimi po léta patřil k nejobdivovanějším a nejoblíbenějším.

„Broňa Danda byl tak jemný a citlivý člověk,“ napsal o něm Vladimír Bouzek v knize Hokejový profesor, „že by případná tvrdá slova kritiky snižovala jeho sebedůvěru a výkon.“ Naštěstí byla v drtivé většině případů namístě spíše slova chvály. Třeba ta z knihy klubové historie: „V koncovkách byl nevyzpytatelný a památná je jeho otočka před gólmanem Slovanu Bratislava Jendekem, který když lovil puk ze sítě, nešťastně kroutil hlavou, co s ním Danda provedl. Brněnské tribuny doslova šílely, bylo to něco nevídaného.“


PARTNEŘI:

BPA CCM Coca Cola ČSLH ČT Impuls Pilsner Sencor Škoda Sport TipSport Generali Hlavní město Praha

PODĚKOVÁNÍ:

CHP Muzeum Historie Galerie Harfa CSLH IIHF Hokej.cz

Síň slávy Českého hokeje
Všechna práva vyhrazena © 2015

Webcreative.cz © 2015
Redakční systém mCMS