BOHUSLAV ŠŤASTNÝ

English

* 23. 4. 1949 v Chotěboři

LEVÉ KŘÍDLO

Do síně Slávy českého hokeje byl uveden 6. 5. 2010.

Mistr světa 1972 a 1976, držitel stříbrné medaile ze ZOH 1976, mistr Evropy 1971, 1972 a 1973, účastník ZOH 1972 a dalších MS 1971, 1973, 1974 a 1975; člen Klubu hokejových střelců (314 gólů).

V národním týmu

188 utkání, poprvé 12. 3. 1969 v Pardubicích proti USA (6:1, reprezentací bylo pověřeno B-mužstvo), naposledy 16. 4. 1977 v Praze proti Kanadě (7:2); 73 gólů, (32 ve svět. soutěžích), první v uvedeném premiérovém utkání, poslední 11. 12. 1976 v Praze přátelsky proti Švédsku (1:3).

V lize

545 utkání v letech 1967 –1981, 255 gólů; mistrovský titul 1973.

Mezníky kariéry

1964 PS Pardubice, 1967 Tesla Pardubice, 1981 Kaufberen, 1985 Pardubice vedoucí mužstva, trenér 1990 Landsberg – mládež (do roku 1993).



Vyrostl v Pukšicích u Chotěboře a až do odchodu ze základní školy znal jenom klukovský hokej na rybníku.V učilišti Pozemních staveb v Pardubicích měli dobrý dorost a tak jednou z prvních otázek, které položili každému novému učni, bylo, zda hraje hokej. Bohouš směle prohlásil, že ano. V přijímacím testu poznali, že je sice naprostý samorost – ale mimořádně talentovaný a učenlivý. Po čase po něm sáhla ligová Tesla. Rychle vytvořil s Vladimírem Martincem dvojici, o které se ještě dlouho budou vyprávět legendy.

Stali se z nich velcí kamarádi. Je známo, že to pro vytvoření dokonalé útočné dvojice není nutné, viz klasický příklad Vladimíra Zábrodského a Stanislava Konopáska. Ale platí i to, že na škodu perfektní součinnosti takové kamarádství být nemůže. „Dopodrobna znám Vláďovo hokejové myšlení, vím téměř jistě dopředu, co v které situaci udělá – a on to ví o mně,“ řekl „Bogas“ Šťastný v jednom rozhovoru. Kromě ohromného porozumění, s kterým si stále častěji a stále rafinovaněji vyměňovali puk a soupeři ho nepůjčili, je dala dohromady – jak to říci? – i jistá rezervovanost k letním galejím, ve kterých se nabírají síly pro sezonu na ledě. Prostě dva „Italové“... Ještě víc je sblížilo, když v národním mužstvu zpočátku spolu tahali „mrtvoly“, jak se říká balíkům hokejek, jejichž dopravu mají v každém týmu na starosti ti nejmladší.

Pak přišel rok 1970, ligový zápas s Litvínovem – a zranění levého ramene, které přibrzdilo „Bogasův“ výkonnostní růst a způsobilo, že si místo v národním mužstvu našel až s jistým zpožděním po svém spoluhráči. Na led se sice vrátil už po třech týdnech, ale rychle vyšlo najevo, že tak jednoduché to nebude. Zranění se stále obnovovalo, až roku 1971 – právě v den svých narozenin – podstoupil operaci. Následovaly dva měsíce rekonvalescence a potom pomalu, pomaličku opatrný trénink s postupným přidáváním zatížení. Když se vrátil na ligový led, tvrdým soubojům se přes ten nepříjemný zážitek nevyhýbal. „Kdo se bojí, nemůže dnes hokej hrát.“ řekl a v zápasech do toho šel znovu naplno. Jen se naučil v mezích možností nastavovat nárazům spíše pravou polovinu těla.

Jako levé křídlo měl náročné defenzivní úkoly a plnil je svědomitě a obětavě. I tak se co chvíli objevil u branky soupeře a vždy to pro ni znemanalo velké nebezpečí. Důležité góly střílel i v play off ligy 1972 – 1973, ve kterém Pardubičtí vyválčili svůj první mistrovský titul. To už byl mistrem světa. A zlatá sezona „perníkářů“ začala památným pražským utkáním národního mužstva, ve kterém s „Marcellem“ nemohli chybět. Se soupeřem, jaký se tu do té doby nikdy nepředstavil: elitním výběrem NHL. Než si naši vyzkoušeli, že ti bájní Kanaďané v čele s Philem Espositem jsou také jen lidé z masa kostí, prohrávali po první třetině už 0:2. Pak se ale do javorových listů pustili! Ve 30. minutě to byl právě „Bogas“, kdo dal tomu souboru superhvězd první český gól!

„Když nemůže někdy v noci usnout, zdají se mu zápasy, které už odehrál,“ napsal o něm Stadion. „Tenhle se mu zdává taky a pořád se vidí, jak číhá před Drydenovou brankou, jak mu Bubla přihrává a on posílá černý blesk k levé tyčce. A pak se mu taky zdává gól, který dal v roce 1971 v Ženevě. Rozhodl o tom, kdo bude mistrem Evropy…“ Náš tým vedl v rozhodujícím zápase o jediný gól a nápor Rusů od minuty k minutě sílil. Holeček v brance se překonával, ale i tak bylo všem na střídačce úzko. „I jemu, když na něho trenér Pitner mávl, aby šel spolu s Martincem a Novákem na led. Jen nedostat blbě gól, říkali si všichni tři a na zádech je z toho pořádně mrazilo.“ A pak ti dva Rusům ujeli! „Martinec, který by uměl s hokejkou snad i paličkovat nejjemnější krajku, vymyslel takové kouzlo, že Šťastný byl s pukem najednou úplně sám před brankářem. Červená klec se mu tenkrát zdála strašně malinká, ale gól přece jen dal!“


PARTNEŘI:

BPA CCM Coca Cola ČSLH ČT Impuls Pilsner Sencor Škoda Sport TipSport Generali Hlavní město Praha

PODĚKOVÁNÍ:

CHP Muzeum Historie Galerie Harfa CSLH IIHF Hokej.cz

Síň slávy Českého hokeje
Všechna práva vyhrazena © 2015

Webcreative.cz © 2015
Redakční systém mCMS